D\u00e9\u0161\u0165, nekone\u010dn\u00e9 kilometry, promo\u010den\u00e9 boty a \u00fanava. Ale taky prvn\u00ed opravdov\u00e1 camino family, spole\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159e, ital\u0161t\u00ed kucha\u0159i, gregori\u00e1nsk\u00e9 zp\u011bvy a chv\u00edle, kdy \u010dlov\u011bk zjist\u00ed, \u017ee Camino u\u017e d\u00e1vno nen\u00ed jen o ch\u016fzi.<\/p>\n\n\n\n
16. den \u2192 El Burgo Ranero (33,5 km)<\/p>\n\n\n\n
V\u010dera m\u011b na ve\u010de\u0159i p\u0159izvaly ke stolu t\u0159i holky, kter\u00e9 se potkaly tady na Caminu. \u0160v\u00e9dka, N\u011bmka a Irka. Po dlouh\u00e9 dob\u011b to bylo hrozn\u011b fajn. Byly stejn\u011b star\u00e9 a stejn\u011b prdl\u00e9 jako j\u00e1. Jen ten irsk\u00fd p\u0159\u00edzvuk mi d\u00e1v\u00e1 zabrat. Jdou o n\u011bco d\u00e9le ne\u017e j\u00e1, maj\u00ed svoje pomal\u00e9 tempo, dlouho sp\u00ed a b\u011bhem dne si d\u00e1vaj\u00ed n\u011bkolik zast\u00e1vek na kaf\u00ed\u010dka. R\u00e1no vyr\u00e1\u017e\u00edm zase klasicky v 6:30. U\u017e\u00edv\u00e1m si v\u00fdchod slunce, kr\u00e1sn\u00e9 \u010derv\u00e1nky a ten vz\u00e1cn\u00fd rann\u00ed klid, kdy Camino je\u0161t\u011b skoro sp\u00ed. Prvn\u00ed t\u0159i hodiny ute\u010dou jako nic. Koch\u00e1m se zelen\u00fdmi pol\u00ed\u010dky kolem cesty a jsem r\u00e1da, \u017ee nepr\u0161\u00ed. To se ov\u0161em brzy m\u011bn\u00ed. Nejd\u0159\u00edv za\u010d\u00edn\u00e1 jen poprch\u00e1vat, ale postupn\u011b se z toho st\u00e1v\u00e1 siln\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Pak zase p\u0159estane a vysvitne slun\u00ed\u010dko. Asi aby mohla uschnout pl\u00e1\u0161t\u011bnka. <\/p>\n\n\n\n
Do m\u011bsta, kde jsem dnes cht\u011bla z\u016fstat, p\u0159ich\u00e1z\u00edm u\u017e v p\u016fl dvan\u00e1ct\u00e9. V noh\u00e1ch m\u00e1m 23 kilometr\u016f. V tom de\u0161ti jsem to mo\u017en\u00e1 trochu hnala. Jen\u017ee je ned\u011ble. V\u0161ude zav\u0159eno a albergue otev\u00edr\u00e1 a\u017e za dv\u011b hodiny. J\u00e1 cel\u00e1 mokr\u00e1 a hlavou mi b\u011b\u017e\u00ed jedin\u00e9: co tady m\u00e1m sakra dv\u011b hodiny d\u011blat? A tak jdu d\u00e1l. Zase pr\u0161\u00ed. Ale ono u\u017e je to vlastn\u011b jedno. Jdu pomalu. Do dal\u0161\u00ed vesnice je to sedm kilometr\u016f a albergue otev\u00edr\u00e1 v jednu, tak a\u0165 tam zase ne\u0161a\u0161kuju moc brzo. Poprv\u00e9 dost\u00e1v\u00e1me po\u0159adn\u00edk na check-in. Dobrovoln\u00edky tu d\u011blaj\u00ed man\u017eel\u00e9 z USA, kte\u0159\u00ed si t\u00edm zpest\u0159uj\u00ed d\u016fchod. Nen\u00ed to tady nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 hezk\u00e9, pro\u0161oupan\u00e9 matrace a tak, ale je to donativo, tak\u017ee z\u00e1le\u017e\u00ed jen na \u010dlov\u011bku, kolik zaplat\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
D\u00e1v\u00e1m si sv\u016fj ob\u011bd a zrovna prob\u00edh\u00e1 dal\u0161\u00ed check-in. Prvn\u00ed \u010cech, kter\u00e9ho na Caminu potk\u00e1v\u00e1m. Franti\u0161ek z Ostravy. Vzal m\u011b na \u010daj. Bylo celkem p\u0159\u00edjemn\u00e9 po v\u00edc ne\u017e \u0161estn\u00e1cti dnech zase mluvit \u010desky.<\/p>\n\n\n\n
17. den \u2192 Le\u00f3n (43 km)<\/p>\n\n\n\n
Dnes r\u00e1no jsem m\u011bla v pl\u00e1nu vyj\u00edt brzy. V 6:15 u\u017e jsem byla na cest\u011b. Bohu\u017eel u\u017e od r\u00e1na zase ve znamen\u00ed de\u0161t\u011b. Rezignovan\u011b to beru jako sou\u010d\u00e1st mesety a n\u011bjak\u00e9 vnit\u0159n\u00ed o\u010disty. Vlastn\u011b jsem r\u00e1da, \u017ee jen poprch\u00e1v\u00e1 a nen\u00ed to takov\u00fd lij\u00e1k jako p\u0159edchoz\u00ed dny. D\u00e9\u0161\u0165 \u0165uk\u00e1 o pl\u00e1\u0161t\u011bnku, rann\u00ed shaker s proteinem nar\u00e1\u017e\u00ed o batoh. Zn\u00ed to jako star\u00e9 kyvadlov\u00e9 hodiny u babi\u010dky v kuchyni. Okolo sly\u0161\u00edm kuka\u010dky a jdu v rytmu toho v\u0161eho. V hlav\u011b \u00fapln\u00e9 pr\u00e1zdno. Dneska c\u00edt\u00edm batoh n\u011bjak v\u00edc. Jako kdyby mi ho n\u011bkdo nacpal kameny. Nenacpal. Jen jsem se dost \u0161patn\u011b vyspala. T\u00fdpek z Ameriky zat\u00edm vyhr\u00e1l sout\u011b\u017e o nejhlasit\u011bj\u0161\u00ed chr\u00e1p\u00e1n\u00ed. Jestli ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edm ve stejn\u00e9m albergue, jdu jinam. I kdyby to znamenalo dal\u0161\u00edch deset kilometr\u016f nav\u00edc.<\/p>\n\n\n\n
Energie ub\u00fdv\u00e1. A tak sama sob\u011b slibuju, \u017ee dne\u0161ek je posledn\u00edch 40 kilometr\u016f. Pak u\u017e zvoln\u00edm. Maxim\u00e1ln\u011b t\u0159icet. Jen\u017ee jsem potkala moc fajn lidi a kdy\u017e p\u016fjdu pomalu, u\u017e bych je mo\u017en\u00e1 nevid\u011bla. T\u0159eba takov\u00e1 Ingrid je t\u0159i dny za mnou a nejsp\u00ed\u0161 m\u011b u\u017e nedo\u017eene. A je hrozn\u011b fajn se s nimi znovu v\u00edtat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e dojdu do albergue. T\u0159eba bre\u010d\u00edc\u00ed Ital, jeho\u017e jm\u00e9no si nepamatuju, se sm\u011bje u\u017e z d\u00e1lky, kdy\u017e vid\u00ed, jak se n\u011bkam plaz\u00edm. \u0160v\u00e9d Zvonko m\u011b dnes po p\u0159\u00edchodu dokonce objal, jakou m\u011bl radost. Mo\u017en\u00e1 jen ne\u010dekal, \u017ee jim budu po\u0159\u00e1d st\u00edhat. Kdo v\u00ed. Pak jsme hodili spole\u010dnou pra\u010dku a su\u0161i\u010dku. Dneska jsem na pran\u00ed v ruce n\u011bjak nem\u011bla energii a \u010dist\u00e9ho u\u017e jsem nem\u011bla skoro nic. Posledn\u00ed dny jsem prala jen kalhotky a pono\u017eky, proto\u017ee bez slun\u00ed\u010dka stejn\u011b nic neuschlo. A tak mi po sedmn\u00e1cti dnech zase von\u00ed v\u0161echno pr\u00e1dlo. D\u00edky Zvonkovi m\u011b to st\u00e1lo jen p\u011bt euro. On pral, j\u00e1 su\u0161ila. Tak jsem mu to pak ze su\u0161i\u010dky i hezky poskl\u00e1dala, za ten super n\u00e1pad. <\/p>\n\n\n\n
A proto\u017ee po p\u0159\u00edchodu do m\u011bsta kone\u010dn\u011b vysvitlo slun\u00ed\u010dko, \u0161la jsem se je\u0161t\u011b proj\u00edt. Ke katedr\u00e1le. Na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Nakoupit z\u00e1soby. N\u011bkolikr\u00e1t jsem m\u00e1lem hodila hubu, proto\u017ee jejich mokr\u00e9 ko\u010di\u010d\u00ed hlavy a moje ploch\u00e9 pantofle se opravdu nekamar\u00e1dily. Dnes sp\u00edm v albergue u benedikt\u00fdnek a ve\u010der n\u00e1s \u010dek\u00e1 spole\u010dn\u00e1 modlitba a \u017eehn\u00e1n\u00ed poutn\u00edk\u016fm. Naposledy to moc nefungovalo. Zima, pr\u0161en\u00ed, cesta hrozn\u00fd vopruz. Tak t\u0159eba to klapne tentokr\u00e1t. \u0158\u00e1dov\u00e9 sest\u0159i\u010dky n\u00e1m zazp\u00edvaly, co\u017e bylo moc hezk\u00e9. Jen po\u017eehn\u00e1n\u00ed jsme dostali ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b, tak\u017ee t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co n\u00e1m vlastn\u011b \u0159\u00edkaly. Rozum\u011bla jsem jen konci. Buen camino.<\/p>\n\n\n\n
18. den \u2192 Hospital de \u00d3rbigo (34,5 km)<\/p>\n\n\n\n
R\u00e1no vstanu a u\u017e na m\u011b \u010dekaj\u00ed Franti\u0161ek a Zvonko. Pozd\u011bji se p\u0159id\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b jeden Ital Alessandro, a tak jdu dnes poprv\u00e9 ve skupince. R\u00e1no vypad\u00e1 nad\u011bjn\u011b. T\u0159eba u\u017e dnes kone\u010dn\u011b bude slun\u00ed\u010dko. Proch\u00e1z\u00edme historick\u00fdm centrem Le\u00f3nu, m\u00edj\u00edme katedr\u00e1lu i kr\u00e1sn\u00fd kamenn\u00fd most. V parku vid\u00edme p\u00e1vy sed\u00edc\u00ed na strom\u011b. Hned po prvn\u00ed hodin\u011b zastavujeme na k\u00e1vu. No dob\u0159e, \u0159\u00edk\u00e1m si. Cht\u011bla jsem zpomalen\u00ed, tak ho m\u00e1m. A pak jdeme d\u00e1l. Za\u010d\u00edn\u00e1 zase poprch\u00e1vat, ale zat\u00edm jen lehce. To jsem je\u0161t\u011b netu\u0161ila, \u017ee bude pr\u0161et cel\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n
Kolem p\u016fl des\u00e1t\u00e9 zastavujeme podruh\u00e9 na \u010daj nebo k\u00e1vu. Je to pro m\u011b nezvyk, ale \u0159\u00edk\u00e1m si pro\u010d ne. Cesta ub\u00edh\u00e1 rychle. Bu\u010f si pov\u00edd\u00e1me s Franti\u0161kem, nebo se Zvonkem, a kilometry miz\u00ed pod nohama skoro samy. \u010casem u\u017e nevn\u00edm\u00e1m ani ten d\u00e9\u0161\u0165. Prost\u011b pr\u0161\u00ed. Nic s t\u00edm neud\u011bl\u00e1me. U cedule s n\u00e1pisem 300 km do Santiaga d\u011bl\u00e1me selfie. Cht\u011bla jsem to dnes zap\u00edchnout brzy, jen\u017ee vesnice, do kter\u00e9 jsme do\u0161li, m\u00e1 jen jedno albergue a v recenz\u00edch p\u00ed\u0161ou: pozor na \u0161t\u011bnice. Tak pokra\u010duju d\u00e1l s nimi. Tuhle zku\u0161enost se \u0161t\u011bnicemi r\u00e1da o\u017eel\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
D\u00e1v\u00e1me dal\u0161\u00ed zast\u00e1vku. Dnes u\u017e t\u0159et\u00ed. Nev\u00edm, jestli mi to vyhovuje, nebo ne. J\u00e1 v\u011bt\u0161inou nezastavuju v\u016fbec, p\u0159\u00edpadn\u011b jen na chvilku. Ale vlastn\u011b je docela fajn sundat na chv\u00edli batoh a odpo\u010dinout si. Jen ty svaly tuhnou. T\u011bsn\u011b p\u0159ed fin\u00e1ln\u00ed vesnic\u00ed na m\u011b \u010dekaj\u00ed. P\u0159es kalu\u017ee se u\u017e posledn\u00ed kilometry plaz\u00edm opravdu pomalu. A tak stoj\u00edme u silnice a s Alessandrem a ostatn\u00edmi b\u00e1sn\u00edme o tom, na jak\u00e9 italsk\u00e9 t\u011bstoviny m\u00e1me chu\u0165.<\/p>\n\n\n\n
Vch\u00e1z\u00edme do m\u011bste\u010dka \u2014 nebo vesnice, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. P\u0159ech\u00e1z\u00edme dal\u0161\u00ed n\u00e1dhern\u00fd dlouh\u00fd kamenn\u00fd most a jdeme rovnou do prvn\u00edho albergue za n\u00edm. Je dra\u017e\u0161\u00ed, ale po dlouh\u00e9 dob\u011b opravdu hezk\u00fd. Skoro a\u017e nadstandard. Pan\u00ed je teda prvn\u00ed protivn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho na Caminu potk\u00e1v\u00e1m. Ale t\u0159eba jen nem\u011bla sv\u016fj den. U check-inu se potk\u00e1v\u00e1m s t\u00fdpkem, kter\u00e9ho v\u00edd\u00e1m u\u017e od t\u0159et\u00edho dne – Zoltanem z Ma\u010farska. V\u017edycky je p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee m\u011b zase vid\u00ed, a m\u00e1v\u00e1 u\u017e z d\u00e1lky. P\u0159edb\u00edh\u00e1 m\u011b toti\u017e poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se n\u011bkde koch\u00e1m, ale do albergue v\u011bt\u0161inou doraz\u00edm jen chv\u00edli po n\u011bm. On d\u011bl\u00e1 pauzy. J\u00e1 ne. A tak mi dnes chv\u00e1l\u00ed tempo, proto\u017ee jsem jedin\u00e1 ze skupinky, se kterou jsme za\u010d\u00ednali, koho po\u0159\u00e1d pravideln\u011b potk\u00e1v\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
.A p\u0159esto v\u0161echno je to albergue velmi \u00fatuln\u00e9. Pokoj jen pro \u010dty\u0159i, nakonec jsme tam t\u0159i. Nov\u00e9 postele, norm\u00e1ln\u00ed povle\u010den\u00ed, zatem\u0148ovac\u00ed \u017ealuzie. \u010cist\u00e1 sprcha i z\u00e1chod. Po tolika dnech skoro luxus za sedmn\u00e1ct euro. A tak odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Po de\u0161tiv\u00e9m dni si u\u017e\u00edv\u00e1me klid, nicned\u011bl\u00e1n\u00ed a teplo.<\/p>\n\n\n\n
19. den \u2192 Rabanal del Camino (39,5 km)<\/p>\n\n\n\n
Dnes mi n\u011bjak nezvonil bud\u00edk. Ani sv\u011btlo, ani ostatn\u00ed poutn\u00edci m\u011b nevzbudili. A tak sp\u00edm a\u017e do p\u016fl sedm\u00e9. V 7:15 nab\u00edr\u00e1me Zvonka v jin\u00e9m pokoji a vyr\u00e1\u017e\u00edme sm\u011brem na Astorgu. Po tolika dnech kone\u010dn\u011b slun\u00ed\u010dko a obloha bez mrak\u016f. P\u0159esn\u011b na tohle jsme v\u0161ichni \u010dekali. A tak nejen \u017ee kon\u010d\u00ed meseta, ale snad s n\u00ed skon\u010d\u00ed i de\u0161tiv\u00e9 dny. Druh\u00fd den jdu ve skupince a dnes mi jejich spole\u010dnost ani tempo nevad\u00ed. Zastavujeme na benz\u00ednce na k\u00e1vu, proto\u017ee prvn\u00ed vesnice je daleko. Krajina se za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011bnit. V d\u00e1lce se objevuj\u00ed hory, kolem cesty rozkvetl\u00e9 louky a cel\u00e9 Camino najednou p\u016fsob\u00ed \u017eiv\u011bji. Se slun\u00ed\u010dkem je v\u0161echno tak n\u011bjak veselej\u0161\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
U\u017e nejdeme tolik po silnici. Doch\u00e1z\u00edme na vyhl\u00eddku nad Astorgou. V d\u00e1lce se ty\u010d\u00ed katedr\u00e1la a kamenn\u00e9 dome\u010dky rozeset\u00e9 po kopci. Jsme tu brzy. V noh\u00e1ch m\u00e1me teprve osmn\u00e1ct kilometr\u016f. Kupujeme z\u00e1soby v supermarketu a d\u011bl\u00e1me si piknik v parku. Kone\u010dn\u011b to jde. Posledn\u00ed dny jsem m\u00edjela tolik kr\u00e1sn\u00fdch odpo\u010d\u00edvadel v p\u0159\u00edrod\u011b, ale v de\u0161ti si \u010dlov\u011bk piknik \u00fapln\u011b neu\u017eije. A tak si u\u017e\u00edv\u00e1m j\u00eddlo venku i spole\u010dnost. Ob\u011bd n\u00e1m dod\u00e1 spoustu sil, a tak se rozhodneme pokra\u010dovat d\u00e1l. Ka\u017ed\u00fd u\u017e sv\u00fdm tempem. Se sluch\u00e1tky v u\u0161ich. <\/p>\n\n\n\n
J\u00e1 navrhuju doj\u00edt a\u017e do Rabanal del Camino. Je to m\u00edsto, kter\u00e9 ur\u010dit\u011b nechci vynechat. Je tu jedno anglick\u00e9 albergue. Legend\u00e1rn\u00ed poutnick\u00e9 m\u00edsto. Donativo. Dobrovoln\u00ed hospitaleros. Ticho. Sd\u00edlen\u00ed. \u010caj o p\u00e1t\u00e9 na obrovsk\u00e9 zahrad\u011b s anglick\u00fdm tr\u00e1vn\u00edkem. Pocit star\u00e9ho Camina. A tak v sob\u011b najdu v\u0161echnu s\u00edlu a jdu. Franti\u0161ek to vzd\u00e1v\u00e1 v dal\u0161\u00ed vesnici a Zvonko jde sv\u00fdm tempem n\u011bkde v d\u00e1lce za mnou.<\/p>\n\n\n\n
Jsou \u010dty\u0159i odpoledne, kdy\u017e vch\u00e1z\u00edm do m\u011bsta. \u0158\u00edk\u00e1m si, \u017ee moje vysn\u011bn\u00e9 albergue bude ur\u010dit\u011b pln\u00e9. Ale tentokr\u00e1t poslechnu intuici a jdu to zkusit. Kupodivu maj\u00ed je\u0161t\u011b dost m\u00edsta. Je to star\u00e9 albergue v typick\u00e9 kamenn\u00e9 budov\u011b. Hrozn\u011b mil\u00e9 dobrovolnice. P\u00ed\u0161u Zvonkovi, kde z\u016fst\u00e1v\u00e1m, a sna\u017e\u00edm se ho trochu namotivovat, aby to zvl\u00e1dl doj\u00edt. P\u0159ece jen je to dnes skoro \u010dty\u0159icet kilometr\u016f a jemu bude za chv\u00edli \u0161edes\u00e1t osm. Ubytuju se, d\u00e1m sprchu, vyperu a jdu na n\u00e1kup. Koupila jsem vychlazen\u00e9 pivo pro Zvonka na uv\u00edtanou, \u017ee to zvl\u00e1dl. Ta radost v jeho o\u010d\u00edch, kdy\u017e dorazil, byla nepopsateln\u00e1. Odte\u010f jsem pr\u00fd jeho adoptovan\u00e1 camino dcera. Ve skute\u010dnosti jsem stejn\u011b star\u00e1 jako jeho mlad\u0161\u00ed dcera Luis.<\/p>\n\n\n\n
O chv\u00edli pozd\u011bji doraz\u00ed i Alessandro a bre\u010d\u00edc\u00ed Ital Gabriele. Ud\u011blali jsme si pohodi\u010dku a u\u017eili si \u010daj o p\u00e1t\u00e9 na n\u00e1dhern\u00e9 obrovsk\u00e9 zahrad\u011b. Kone\u010dn\u011b se dalo sed\u011bt v tr\u00e1v\u011b, le\u017eet na slun\u00ed\u010dku a jen tak nic ned\u011blat. V sedm n\u00e1s zvuk kosteln\u00edch zvon\u016f svolal do kostela San Salvador del Monte Irago, kde benediktini ka\u017ed\u00fd ve\u010der zp\u00edvaj\u00ed gregori\u00e1nsk\u00e9 ne\u0161pory a komplet\u00e1\u0159. Bylo plno. A bylo to moc hezk\u00e9. Potom n\u00e1m ital\u0161t\u00ed kluci uva\u0159ili. Pro m\u011b u\u017e podruh\u00e9. H\u00e1dejte co. Tentokr\u00e1t \u0161pagety. V\u00edno ani houska samoz\u0159ejm\u011b nesm\u011bly chyb\u011bt. Pomoc p\u0159i va\u0159en\u00ed necht\u011bli, tak jsme jim alespo\u0148 umyli n\u00e1dob\u00ed. Takov\u00fd ve\u010der skoro jako doma.<\/p>\n\n\n\n
Sly\u0161ela jsem, \u017ee od Le\u00f3nu se Camino za\u010d\u00edn\u00e1 zpomalovat. \u017de je mnohem v\u00edc o lidech a camino family ne\u017e o samotn\u00e9 ch\u016fzi. A \u010d\u00edm v\u00edc nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, t\u00edm v\u00edc mi to p\u0159ipad\u00e1 pravdiv\u00e9. Dnes jsem telefon skoro nepou\u017eila. Cel\u00fd den si s n\u011bk\u00fdm pov\u00edd\u00e1m. Ve\u010der jsme zakon\u010dili pov\u00edd\u00e1n\u00edm u krbu. Po t\u011bch osmat\u0159iceti kilometrech jsem tak kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der ani ne\u010dekala. A mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee tohle m\u00edsto zat\u00edm vyhr\u00e1v\u00e1 cenu za nejhez\u010d\u00ed ubytov\u00e1n\u00ed i v\u0161echno okolo z cel\u00e9ho Camino Franc\u00e9s. Jen teda sed\u011bt u krbu a potom j\u00edt sp\u00e1t do studen\u00e9 kamenn\u00e9 m\u00edstnosti byl vylo\u017een\u011b skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad. \u010clov\u011bk si pak m\u016f\u017ee vybrat, jestli bude klepat kosu, nebo se kousne a pou\u017eije tu deku, kter\u00e1 se beztak nepere a pou\u017e\u00edvaj\u00ed ji v\u0161ichni. Nakonec mi byla takov\u00e1 zima, \u017ee mi to bylo skoro jedno. A p\u0159es spac\u00e1k na m\u011b snad \u017e\u00e1dn\u00e1 breberka nevlezla.<\/p>\n\n\n\n
20. den \u2192 Ponferrada (37 km)<\/p>\n\n\n\n
R\u00e1no za\u010d\u00edn\u00e1me spole\u010dnou sn\u00eddan\u00ed a potom vyr\u00e1\u017e\u00edme v z\u00e1stupu ostatn\u00edch poutn\u00edk\u016f do hor. Po dlouh\u00e9, opravdu dlouh\u00e9 placat\u00e9 meset\u011b si ch\u016fzi do kopce u\u017e\u00edv\u00e1m. Krajina se dramaticky m\u011bn\u00ed. Opou\u0161t\u00edme suchou mesetu a vstupujeme do horsk\u00e9ho p\u00e1sma Monte Irago a pozd\u011bji do zelen\u011bj\u0161\u00edho kraje El Bierzo. V d\u00e1lce se ty\u010d\u00ed hory a po nekone\u010dn\u00fdch de\u0161tiv\u00fdch dnech kone\u010dn\u011b sv\u00edt\u00ed slun\u00ed\u010dko. Jen ten v\u00edtr n\u00e1m to trochu komplikuje. A \u017ee na hor\u00e1ch opravdu fouk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Nejhor\u0161\u00ed v\u00fdstup m\u00e1me za sebou, a tak si d\u00e1v\u00e1me k\u00e1vu. Tahle etapa je vlastn\u011b jedna z nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00edch z cel\u00e9ho Camina. A pak p\u0159ich\u00e1z\u00edme na nejslavn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto cel\u00e9 etapy. Cruz de Ferro. \u017delezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e stoj\u00edc\u00ed na vysok\u00e9 hromad\u011b kamen\u016f. Je to nejvy\u0161\u0161\u00ed bod Camino Franc\u00e9s, asi 1500 metr\u016f nad mo\u0159em. Tradice \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee poutn\u00edk p\u0159inese k\u00e1men z domova a nech\u00e1 ho zde jako symbol odlo\u017een\u00ed starost\u00ed nebo \u017eivotn\u00ed z\u00e1t\u011b\u017ee. J\u00e1 o tom nev\u011bd\u011bla, proto\u017ee si dop\u0159edu prost\u011b nic nezji\u0161\u0165uju, tak\u017ee k\u00e1men z domova nem\u00e1m. Ale m\u011bla jsem s sebou Zoen\u010din obojek. To m\u00edsto m\u011blo neuv\u011b\u0159iteln\u011b silnou energii i atmosf\u00e9ru. Mysl\u00edm, \u017ee jsem tam nevid\u011bla jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9mu by netekly slzy po tv\u00e1\u0159i. A tak jsem n\u011bjak c\u00edtila, \u017ee pr\u00e1v\u011b tady chci i j\u00e1 n\u011bco odlo\u017eit. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou si po\u0159\u00e1d nesu s sebou. A tak jsem tam Zoen\u010din obojek nechala. Spolu s dal\u0161\u00edmi fotkami, r\u016fzn\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, popelem zem\u0159el\u00fdch a kam\u00ednky z cel\u00e9ho sv\u011bta. Ale v hlav\u011b se mnou stejn\u011b dojde a\u017e do Santiaga.<\/p>\n\n\n\n
Pak jsme pokra\u010dovali d\u00e1l. Smutek jsme zajedli M&M’s. N\u00e1sledovalo nekone\u010dn\u00e9 kles\u00e1n\u00ed. Cesta za trest. V\u0161ude bl\u00e1to a kamen\u00ed. \u010c\u00e1st jsme \u0161li po silnici vedle ofici\u00e1ln\u00ed camino cesty. Celou dobu jsem remcala, \u017ee nejdeme po t\u00e9 prav\u00e9 camino trase. A tak m\u011b p\u00e1nov\u00e9 vzali na ofici\u00e1ln\u00ed cestu. Byla hrozn\u00e1. Chv\u00edlemi i nebezpe\u010dn\u00e1. Tak jsem remcat p\u0159estala. V dal\u0161\u00ed vesni\u010dce El Acebo mi koupili cappuccino. El Acebo je mimochodem n\u00e1dhern\u00e1 horsk\u00e1 vesnice s kamenn\u00fdmi domy a balkony pln\u00fdmi kv\u011btin. A pak jsme pokra\u010dovali v dlouh\u00e9m kles\u00e1n\u00ed a\u017e do Ponferrady.<\/p>\n\n\n\n
Den p\u0159edt\u00edm jsem Gabrielovi sl\u00edbila, \u017ee p\u016fjdu s n\u00edm, abychom si mohli pov\u00eddat. Cesta d\u00edky tomu sice ub\u00edhala rychle, ale jeho tempo bylo vylo\u017een\u011b \u0161ne\u010d\u00ed. Moje ky\u010dle z t\u00e9 pomal\u00e9 rychlosti bre\u010dely. Pov\u00eddali jsme si asi deset hodin. Posledn\u00ed hodina u\u017e byla psychicky fakt n\u00e1ro\u010dn\u00e1. Nev\u00edm, jestli m\u011b v\u00edc unavovalo stoup\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 kles\u00e1n\u00ed nebo to neust\u00e1l\u00e9 mluven\u00ed anglicky. Nakonec jsem to vzdala. \u0158\u00edk\u00e1m mu, \u017ee jsem v hlav\u011b vypla p\u0159eklada\u010d a \u017ee ho sice sly\u0161\u00edm, ale u\u017e neposlouch\u00e1m. A on na to, \u017ee teda za\u010dne mluvit italsky. Tak jsem za\u010dala \u010desky. Co jsme kdo \u0159\u00edkali, se ten druh\u00fd nikdy nedozv\u00ed. Jestli n\u00e1s n\u011bkdo poslouchal, musel si myslet, \u017ee jsme se zbl\u00e1znili. Ale byla to sranda.<\/p>\n\n\n\n
V Molinasece, kter\u00e1 je pro spoustu lid\u00ed vrcholem dne\u0161n\u00ed etapy, jsme si dali k\u00e1vu a croissant. Molinaseca je n\u00e1dhern\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 m\u011bste\u010dko s kamenn\u00fdm mostem p\u0159es \u0159eku Meruelo. Do albergue jsme dorazili a\u017e p\u0159ed \u0161estou ve\u010der. Takhle pozd\u011b jsem je\u0161t\u011b nikdy nedo\u0161la, kdy\u017e jsem chodila sama. Tak jsme dali dohromady pr\u00e1dlo, j\u00e1 v\u0161echno nah\u00e1zela do pra\u010dky a su\u0161i\u010dky, kluci \u0161li nakoupit a Gabriele n\u00e1m zase uva\u0159il. P\u0159ekvapen\u00ed. Zase t\u011bstoviny. Ale na to si j\u00e1 opravdu nem\u016f\u017eu st\u011b\u017eovat. A tak si druh\u00fd den po sob\u011b u\u017e\u00edv\u00e1m teplou italskou kuchyni, \u010derven\u00e9 v\u00edno a p\u0159edn\u00e1\u0161ku od Ital\u016f o k\u00e1v\u011b a j\u00eddle. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee pro n\u011b je j\u00eddlo skoro jako n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Ale byla sranda je poslouchat.<\/p>\n\n\n\n
Alessandro bydl\u00ed v italsk\u00fdch Alp\u00e1ch kousek od Pordenone, Gabriele kousek od \u0158\u00edma. T\u011bstoviny jed\u00ed ka\u017ed\u00fd den. A \u0161pan\u011blskou k\u00e1vu kritizuj\u00ed taky ka\u017ed\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n
A n\u011bkde mezi de\u0161t\u011bm, nekone\u010dn\u00fdmi kilometry a spole\u010dn\u00fdmi ve\u010de\u0159emi jsem si najednou uv\u011bdomila, \u017ee Camino se zase zm\u011bnilo. U\u017e to nebylo jen o tom doj\u00edt z bodu A do bodu B. Najednou bylo mnohem v\u00edc o lidech. O tom, \u017ee na v\u00e1s n\u011bkdo \u010dek\u00e1 p\u0159ed vesnic\u00ed. \u017de v\u00e1m n\u011bkdo koup\u00ed cappuccino. \u017de v\u00e1m Ital uva\u0159\u00ed t\u011bstoviny a \u0160v\u00e9d m\u00e1 radost, \u017ee jste zase dorazili. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt tahle \u010d\u00e1st Camina ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Dne\u0161kem m\u00e1m 632.5 km v noh\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n
Po\u0159\u00e1d \u017eiju. Te\u010f u\u017e opravdick\u00e9 Camino.<\/p>\n\n\n\n
Buen camino<\/em>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" D\u00e9\u0161\u0165, nekone\u010dn\u00e9 kilometry, promo\u010den\u00e9 boty a \u00fanava. Ale taky prvn\u00ed opravdov\u00e1 camino family, spole\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159e, ital\u0161t\u00ed kucha\u0159i, gregori\u00e1nsk\u00e9 zp\u011bvy a chv\u00edle, kdy \u010dlov\u011bk zjist\u00ed, \u017ee Camino u\u017e d\u00e1vno nen\u00ed jen o ch\u016fzi. 16. den \u2192 El Burgo Ranero (33,5 km) V\u010dera m\u011b na ve\u010de\u0159i p\u0159izvaly ke stolu t\u0159i holky, kter\u00e9 se potkaly tady na Caminu. […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribehy-z-cest"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=166"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/166\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":192,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/166\/revisions\/192"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/autorkavlastnihopribehu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}