Vítám vás, moje jméno je Nikola a jsem holka, která dlouho čekala na ‚až‘.
Až budu mít jistotu.
Až budu mít víc peněz.
Až budu umět perfektně anglicky.
Až budu připravená.
Jenže pak mi došlo, že to ‚až‘ možná nikdy nepřijde.
Prošla jsem si vztahem, který nebyl můj.
Ztratila jsem bytost, která pro mě byla vším.
A zjistila jsem, že ani práce, do které dáváš roky života, ti nemusí vrátit to, co čekáš.
A tak jsem přestala čekat.
Začala jsem psát – protože to byl vždycky můj způsob, jak být sama sebou.
Začala jsem dělat věci, které mě děsí i naplňují zároveň.
A nakonec jsem se sbalila a vyrazila sama na Camino.
Nemám všechno vyřešené.
Nevím přesně, kam jdu.
Ale poprvé v životě vím, že jdu správně.
Tenhle blog je pro všechny, kteří to cítí stejně.
Pro ty, kteří nechtějí jen přežívat.
Pro ty, kteří čekají na ‚potom‘.
A možná už tuší, že je čas přestat čekat.